čtvrtek 21. června 2012

Moje srdcová záležitost - Stephen King - Tělo


Nejdůležitější věci se nejhůře vyjadřují. Stydíte se je vyslovit, protože slova umenšují jejich skutečný význam, jejich bezbřehá obrovitost se vyslovením scvrkává na pouhou životní velikost. Je v tom však ještě něco navíc, že? Nejdůležitější věci jsou skryty příliš blízko místa, kde leží vaše tajné myšlenky, podobně jako znamení vedoucí k pokladu, jenž by vám rádi ukradli vaši nepřátelé. A nejhorší na tom je, že můžete učinit bůhvíjaké objevy a sklidíte jen výsměšné pohledy lidí, kteří vůbec nerozumějí tomu, co říkáte a proč téměř křičíte, když to říkáte. A tajemství zůstane tajemstvím, protože nenalezne srozuměnou duši.

Chris a já jsme pozorovali Verna, jak zalévá pumpu, zatímco Teddy zběsile cloumal rukojetí. Nakonec byl odměněn proudem čisté vody. V tu ránu měli oba hlavy pod pumpou, aniž Teddy ustal v horečné práci.
„Teddy je blázen,“ řekl jsem s porozuměním.
„To jo,“ řekl Chris věcně. „Nedožije se ani dvojnásobnýho věku, co má teď, to se vsadím. To že mu fotr spálil ty uši. V tom to všechno je. Je to blázen a tancuje mezi náklaďákáma. Přitom vidí hovno, brejle, nebrejle.“
„Pamatuješ tenkrát na tom stromě?“
„Jo.“
Před rokem lezli Teddy s Chrisem na borovici za naším domem. Už byli skoro nahoře, když Chris řekl, že dál to nejde, protože horní větve jsou shnilé. Teddy nasadil ten svůj šílený, zarputilý výraz a řekl, že na to sere, že je celej zapatlanej smůlou a že toho nenechá, dokud nebude nahoře.Chris mu to nedokázal vymluvit. Takže Teddy lezl dál a skutečně to dokázal – vážil nějakých pětatřicet kilo. Stál tam, svíral špičku borovice usmolenou rukou a vyřvával, že je král světa nebo nějakou podobnou pitomost, když se najednou ozvalo nepříjemné zapraskání shnilé větve, na které stál, a už se poroučel. Pak se stalo něco, co člověka utvrdí v tom, že Bůh existuje. Chris po něm reflexívně chňapl a chytil ho za vlasy. A ačkoliv mu zápěstí opuchlo tak, že měl pravou ruku nejmíň čtrnáct dní nepoužitelnou, držel Chris řvoucího a klejícího Teddyho, dokud se mu nepodařilo postavit se na zdravou dostatečně silnou větev, která ho unesla. Nebýt Chrisova pohotového zákroku, byl by Teddy v pádu narážel na větve dobrých pětatřicet metrů k úpatí stromu. Když slezli dolů, byl Chris bledý a neměl daleko ke zvracení z prožitého strachu a Teddy se s ním chtěl prát, protože ho tahal za vlasy. Taky by se byli poprali, kdybych to tenkrát neurovnal.
„Občas se mi o tom zdá,“ řekl Chris a podíval se na mě podivně bezbrannýma očima. „Až na to, že v tom snu nikdy nechytím, držím jen pár vlasů a Teddy řve a padá dolů. Divný, co?“
„Divný,“ souhlasil jsem a naše oči se na chvilku střetly a vzájemně si odečítaly opravdovost přátelství. Pak jsme se znova podívali na Teddyho s Vernem, kteří na sebe cákali vodu, křičeli, smáli se a častovali nadávkami.
„Jenže tys ho chytil,“ řekl jsem.

Čas běží..

Po dvou měsících poctivého každodenního cvičení Body Revolution od Jillian už mám čtrnáct dní pauzu. Začalo to tím, že nám na půl týdne tekla jen studená voda. Přece se po cvičení, kdy jsem zpocená a rozehřátá na maximum nebudu sprchovat ledovou, že jo. Pak jsem byla chvilku líná, nestíhala jsem a minulý týden mě přepadla viróza a pořád ještě se nemůžu zbavit kašle. Najednou si připadám tlustá, možná i ty tři centimetry, které jsem shodila, se mi vrátily zpět. Budu se muset dokopat zase začít cvičit, ale fakt se děsím Cardia 3. To poskakování je šílený.
Jelikož přes týden od osmi hodin večer dávají samé úžasné věci jako je žůžovka a pošta pro tebe, tak si nahráváme seriály po desáté hodině a ty pak sledujeme.

Seriály mých dnů: NCIS, NCIS - L.A., Bones, Myšlenky zločince, Castle a samozřejmě Zmetci.

Přes víkend, kdy jsem ležela, jsem stihla zkouknout i několik dílů Skins. To mě fakt bavilo, i když trochu mi vadilo, jak se tam docela často zvrací.

Co poslouchám: Teď pořád Pehu, album Krajinou, i když je asi jedenáct let staré. Je to pop rock a líbí se mi texty.

Lietam v mracnach ty si divak
ja som zemsky pritazliva

Kam to zas padam kto mi vysvetli
znova k tebe len tak ako predtym

Viem kam to moze viest, pad
na zem z vysky hviezd
Viem kam to moze viest, viem
(Zemsky priťažlivá)

Srdce bije na poplach, chce vyskočiť von z hrude,
ak chceš tak jej zavolaj, ona volať nebude.
Začína,či prestáva byť mnou z týchto náhlych zmien,
prechádza sa tmavou krajinou, pohltil ju tien.

Krajinou mlčiacich slov zrazu kráča chodzou inou.
Krajinou prebdených snov
kráča inou chodzou čiou vinou, čiou vinou.
(Krajinou - nádherná balada)

Hlava vinna telo nevinne
V perinach sa ticho rozplyniem
Iba jedna veta z neba znie
V zivote nic nie je nahodne, nahodne

Na dne kratera stale superia telo s hlavou
Na dne kratera skladam z paperia nepriehladny zavoj
(Hlava vinná tělo nevinné)

Akoby nás ničil čas,
akoby sa stali z nás použité obaly v kope smetí.
Zrecykluj sa, ja sa tiež,
možno to viem, snáď to vieš,
nech sa všetko obnoví ako predtým
.
(Recy-veci)




úterý 12. června 2012

Buffy navždy

Včera jsem šla spát až o půlnoci. Dívala jsem se na Buffy, na scény se Spikem. Muž nedokáže pochopit, proč se dívám na seriál víc než jednou.
Protože mě vždycky dostane. Mám ráda všechny postavy, samozřejmě až na Rileyho, Buffy s ním šlápla hodně vedle.
Snažím se naposlouchávat angličtinu, i když v Buffy to je trochu těžké, protože každý má svůj zvláštní způsoby mluvy.
Miluju Spikův hlas. Angela mám taky ráda, ale jeho hlas zní proti Spikovi hodně nemužně, spíš přihřátě.
Jsem Spuffy fanynka, ráda čtu i povídky, ale vždycky mě mrzí, že autorky dělají z Alexe idiota, protože neschvaluje vztah Spike-Buffy. Kdyby to byl můj život, tak bych asi byla Alex. Navždy kámoš bez zvláštních schopností. Miluje svoje kamarády a na vztah upír - člověk se dívá realisticky. Ale bez něj by prostě nešlo.
Démonka Anya, která je na peníze, zkouší být po tisíci letech opět člověkem a vždycky plácne, co si myslí.
Giles sice vypadá jako trhlý knihovník, ale umí být pěkně drsný. Má taky úžasný hlas a dost dobře zpívá. Můj nejoblíbenější díl s Gilesem je Band Candy, kde se po čokoládových tyčinkách začnou všichni dospělí chovat jako puberťáci a Giles se dá dohromady s Buffyinou mámou.
Pošťuchování Spika s Buffy v Something blue a jejich přípravy na svatbu. Jejich výrazy, když zmizí kouzlo a oni zjistí, že se líbali. To je prostě nezapomenutelné.
Once more with the feeling a Spikova píseň. OMG
Asi bych psala donekonečna. Buffy je můj milovaný seriál. Scoobie parta mě bere za srdce, opravdu z toho jde cítit přátelství a pohoda, i když každou chvíli musí bojovat s démony a upíry a ještě zachraňovat svět.

středa 6. června 2012

perličky

Beruška (3 roky): Drobku, ty jseš srandovní, když seš nafučenej.

Beruška si chce obout tenisky s Pepinou. Vysvětluju jí, že si je sama neobuje, protože jsou tam roztahovací tkaničky. Stejně si je chce obout. Rozčiluje se, že jí to nejde.
Říkám: Kdyby sis vzala tenisky na lepíky, už je máš dávno obuté.
Beruška: Kdyby mi tatínek s nima pomohl, tak už je mám taky obutý.

Babička vysvětluje Berušce, ať je opatrná u poliček, že když jí rozbije vázičku, tak bude smutná a bude brečet.
Beruška: Ty bys pořád jenom brečela.