pátek 20. září 2013

Louisa May Alcottová - Malé ženy 2009

Tak tahle knížka poprvé vyšla v roce 1868.

Já měla vydání z roku 1992 a přečetla ho mockrát. Teď ho nemůžu pro srovnání s novějším vydáním nikde najít. Ve stručnosti, hlavní hrdinky jsou čtyři sestry, Margaret a Josephine, kterým je šestnáct a patnáct, mají zaměstnání, aby vypomohly rodině, protože jejich otec je v občanské válce jako kaplan. Margaret pracuje jako guvernantka v bohaté rodině a Josephine jako společnice staré bohaté tety. Beth je velmi plachá třináctiletá dívka, která se učí doma, ráda hraje na piano a stará se o své panenky. Amy je dvanáct, chodí do školy, má umělecké sklony a protože je nejmladší, je také lehce rozmazlená. Jejich matka šije v dílně vojenské košile. Ačkoliv jsou chudé, a občas si na to stěžují, rozhodně se nenudí, dokáží se zabavit tím, že hrají divadlo, mají svůj tajný spolek a také se spřátelí se svým sousedem a jeho vnukem Teddym. Josephine se chce stát spisovatelkou, má spíš klukovské způsoby, taky si pořád stěžuje, že být holkou je otrava a s Teddym se stanou nejlepší přátelé. Sestry zažívají obyčejné dny i těžké chvíle, a big spoiler: knížka končí šťastným návratem otce.
 
1992
 
2009
 
Starší knížka měla velikost tak A5. Překladatelka přeložila většinu jmen do češtiny. Margaret byla Markéta, pak Josefína, bylo divné, když jí říkali Jo, Beth byla Líza a Amy zůstala Amy. Z překladu taky zmizela rodinná služebná Hana. Knížka byla přeložená velmi současným jazykem, strašně dobře se četla, i když oproti novému vydání jsem zjistila, že některé pasáže byly hodně zkrácené.
 
Novější vydání je přeloženo i s navazujícím dílem Dobré manželky, kde se sestry provdají. Když jsem viděla poprvé film, bylo mi patnáct,  nemohla jsem pochopit, že si Jo nevzala Teddyho a strašně mě to rozčílilo.
 
Musím říct, že pokud bych četla novější překlad rozhodně by nepatřil k mým nejoblíbenějším. Některé výrazy a rozhovory, zvlášť ty namlouvací, jsou v dnešní době k smíchu. Zatímco starší překlad byl opravdu hovorový, tak novější je přesnější a starobylejší. To ale neznamená, že autorka nepíše s vtipem a nadhledem.
 
Knížka má duchovní nádech. Dívky se snaží, aby byly čestné, ctnostné a pracovité, aby si zasloužily dobrého muže a domov. I když to může znít hrozně, i v dnešní době má knížka co nabídnout. Na tom, že každý se potřebuje cítit užitečný a zábava se má vyvažovat prací, se nic nemění ani po stotřiceti letech. Také to, že občas člověk musí něco obětovat pro druhé a pracovat na sobě, stojí za přemýšlení.

úterý 17. září 2013

Pobavilo

Na autobusové zastávce: starší paní, která  na plné kolo začala zpívat: zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén....

Asi čtyřicetiletý pán s taškou Emily Strange přes rameno.

Mladá žena tmavší pleti s bílým tričkem do pasu, v černých legínách a bílých háčkovaných kozačkách. Protože je v tom krámě mají za 190,-Kč, no nekup to, ne.
 
A na závěr já.
Letím na trolejbus s nákupem, vletím do předních dveří u řidiče, chci mu poděkovat, že počkal, ale pan řidič je zaměstnán psaním SMS, nevím jestli to bylo tím šokem, nebo tím, jak jsem tam rychle vpadla, ale skončila jsem na zemi. Aspoň jsem pobavila dvě holky, které vykulily oči a pak si začaly vyprávět své trapasy o pádech na zem.

pátek 13. září 2013

Tip co číst dětem : Birlibán - Eduard Petiška


Na knižní databázi jsem na ni narazila úplnou náhodou a podařila se mi koupit za pár korun.
 
Birlibán je malý chlapec, který zlobí, vyvádí lumpárny a jedné se noci se vydá se svým oživlým maňáskem zajíčkem Janečkem do Maňáskova, aby zajíčkovi opravili ucho, které mu Birlibán ve vzteku utrhl, zahodil na zahradu a pak ho nemohl najít.
 
V záhadné krajině navštíví Bonbónovice, Nepořádnickou Lhotu, Lenošindu a Neposluchov. Birlibán se na chvíli Janečkovi ztratí a bude se muset vypořádat s liškou, která má zálusk na Janečka. Drobek s Beruškou si představují, co by dělali na Birlibánově místě. Ještě s žádnou postavou z knížky se tak neztotožnily.
 
Je to úplně první knížka, u které moje děti prosí, abych četla každý večer aspoň dvě kapitoly a je jim líto, že třetí budeme číst až další večer. Za mě pět hvězdiček z pěti.